Služby do zahraničí – peklo předpisů

3 minuty čtení

Česko je exportní země. V oblasti strojů a zařízení určitě. Se službami do zahraničí je však stále nejasno. Cesta exportu schopností českých pracovníků je komplikovaná. Jak je to s daněním služeb do zahraničí?

Lidé pracující z domova a poskytující služby do zahraničí, kolikrát nemají jasno v tom, zda platit DPH nebo jak a co danit. Problematiku poskytování služeb do zahraničí definuje Zákon č. 235/2004 Sb. Zákon o dani z přidané hodnoty.

Ten podnikatele exportující svoje služby do zahraničí nazývá takzvanou identifikovanou osobou. Je to osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, a poskytuje služby s místem plnění v jiném členském státě. Základním smyslem identifikované osoby je zdanění plnění v zemi spotřeby.

Mít jasno v definicích a zákonech je důležité pro výpočet a získání statutu plátce DPH. Když je obrat za 12 po sobě jdoucích měsíců přes 1 milion, stává se podnikatel plátcem DPH. Když má obrat v zahraničí, tak se plátcem nestane při jakémkoliv obratu. Rozdíl je ovšem v místě plnění.

Místo plnění

Místo plnění určuje, v jaké zemi má být služba podrobena DPH, neboť základním principem DPH je danit plnění v zemi spotřeby. 

Místem plnění při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani je místo příjemce služby určené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud je toto místo ve třetí zemi a jde o:

• převod a postoupení autorského práva, patentu, licence, ochranné známky a podobného práva,
• reklamní službu,
• poradenskou, inženýrskou, konzultační, právní, účetní a jinou podobnou službu, stejně jako zpracování dat a poskytnutí informací,
• bankovní, finanční a pojišťovací služby, s výjimkou nájmu bezpečnostních schránek,
• poskytnutí pracovníků,
• nájem movitého hmotného majetku, s výjimkou dopravních prostředků,
• poskytnutí přístupu do přepravní nebo distribuční soustavy pro plyn nacházející se na území EU

Při poskytnutí služby nebo dodání zboží s místem plnění mimo tuzemsko vzniká povinnost přiznat plnění, pokud se jedná o poskytnutí služby, dodání zboží s instalací nebo montáží, dodání zboží soustavami nebo sítěmi.

Identifikovaná osoba

Pokud budou služby poskytnuty v EU, pak se podnikatel musí identifikovat jako osoba, která podává souhrnné hlášení, které se týká jen přeshraničních plateb. V tuzemsku tedy plátcem není, avšak dle své daňové evidence hlásí svoje příjmy a výdaje ze zahraničí.

Placení daně z příjmu

Přestože je služba složitou záležitostí, danit svůj příjem podnikatelé musí. Otázka však není tak jednoznačná. Například s USA existuje dohoda o zamezení dvojího zdanění. Pokud podnikatel plní do USA, bude otázkou, zda nedanit v USA.

Pokud za službu odeslanou do USA přijme platbu, bude podnikatel danit v ČR. Pokud si peníze nechá poslat na konto v USA, musí podle zákonů USA danit tam. To však nemusí být v pořádku v ČR. Vždyť byla služba vykonána v tuzemsku. Tady skutečně může jít o problém. Daňová správa může rozhodnout, že daň bude nutné zaplatit bez ohledu na dohodu s USA.

Jak se vyhnout problémům?

Pokud daň ze služby nikdo nepřizná, těžko se úřady dovědí, že byla vůbec služba provedena. Přesto mohou vniknout problémy. USA mohou informovat o vedení účtu v USA a příjmech na něm. Pokud se do USA podnikatel nechystá, tak ani nevyužije výhod placení daní v USA.

Daně jsou v USA vyšší než v ČR. V České republice u příjmu milion korun po odečtení paušální daně 40 % je základem daně pouze 600 000 Kč. Z tohoto základu si lze odečíst třeba daňovou ztrátu, spoření a další položky (nikoliv náklady na podnikání).

Problém v místě plnění podle služby je často specifický. Když někomu podnikatel tvoří stránky přímo na jeho hostingu, jedná se o službu v zahraničí. Pokud stránky vytvoří v ČR a nahraje na hosting, pak platí v ČR. Ovšem jisté to není, protože stejně tak je místem plnění zahraničí.

Představa, že podnikatel dostane na účet milion a nemusí jej zdanit, může být tíživá. Daňová správa se bude zajímat o takový příjem, protože nad 100 000 Kč nebo v případě podezřelé transakce banka vše hlásí analytickému útvaru při MF ČR.

Poslední aktualizace: 29. 01. 2023