Menu
Strach jako běžná součást života, ale i nebezpečný společník

Strach jako běžná součást života, ale i nebezpečný společník

3 minuty čtení

Emoce, kterou někdy cítí každý. Přirozená reakce na hrozící nebezpečí. Někoho dokonce provází v natolik neobvyklých situacích, že je nucen k sociální izolaci. Strach dokáže s životy lidí pořádně zatočit.

Pro někoho zdánlivě neškodné okolnosti nebo předměty představují pro jiné obrovskou stresovou zátěž. Běžně se strach z něčeho označuje jako fobie (z řeckého boha jménem Phobos, který bojoval s nepřítelem tak, že mu vnukl strach).

Fobická porucha je úzkostná porucha, jejímž hlavním příznakem je silný a iracionální strach. Jenomže strach má velké oči, v případě fobie větší než obvykle. Jisté je, že jedinec si uvědomuje, že onen strach je iracionální.

Fobie se dělí na 2 druhy, podle typu spouštěče strachu:

  • izolovaná fobie – strach z konkrétního předmětu (nejčastěji strach z výšek, letadel, uzavřených prostor, krve, hadů a pavouků)
  • sociální fobie – strach ze situací, při kterých má osoba pocit, že ho druzí pozorují
K nejčastějším fobiím patří strach z pavouků, výšek i stísněných prostor.

Věcí, kterých se lidé bojí, je opravdu široká škála. Od běžných strachů z pavouků po netradiční chorobný strach z porodu. Výčet některých druhů fobii uvádí tabulka:

Fobie:Obávaný předmět:
Akrofobievýšky
Arofobielétání
Agorafobieveřejné prostory
Aichmofobieostré a špičaté předměty
Aquafobievoda
Arachnofobiepavouci
Brontofobiehromy
Klaustrofobieuzavřené prostory
Entomofobiehmyz
Hematofobiekrev
Homilofobiemše
Monofobiesamota
Myzofobiešpína a bakterie
Nyctofobietma
Ofidiofobiehadi
Parthenofobiepanny
Porfyrofobievínová barva
Triskaidekafobiečíslo 13
Xenofobiecizí lidé
Zoofobiezvířata

Sociální fobie se může rozvinout jak v dětství tak v dospělosti. Lidé se bojí např. toho, že řeknou nějakou hloupost, zapomenou text atd. Můžou mít ale strach třeba i z konzumace jídla na veřejnosti, močení na veřejných toaletách, podepisování dokladů před úředníky aj.

Lidé se sociální fobií mají často nižší sebevědomí, které si ještě více snižují u nejrůznějších příležitostí. V horších případech se fobická osoba natolik vyhýbá nebezpečným situacím, že přestane chodit na veřejnost a raději neopouští domov.

Proč se to děje?

Z psychoanalytického hlediska je objekt fobie pouze zástupcem něčeho hlubšího. Podle některých odborníků se nesmyslný strach z neškodných věcí a situací lze „naučit“ pozorováním, případně tkví z vlastních zážitků. A to i těch, které jsme už dávno zapomněli.

Jiní zase tvrdí, že člověk (stejně jako zvířata) byl evolučně naprogramován ke strachu z událostí a věcí, které v minulých dobách ohrožovaly naše předky.

Pro děti je strach nebezpečný z hlediska vývoje. Neléčená fobie může mít za následek horší navazování vztahů.

Ať je příčina jakákoli, projevy jsou vždy stejné. V těle se zvýší hladina adrenalinu, zrychlí se srdeční tep, dýchání, napnou se svaly – je to podobné, jako by se tělo připravovalo na fyzický výkon. Někdy pomáhá pohyb a cvičení, zkrátka nějak unavit svaly, aby se adrenalin „spálil“.  

Lidé s fobií se snaží stresovým předmětům a událostem vyhýbat. A to má za následek třeba i změnu životního stylu. U lidí (dětí) se sociální fobií navíc hrozí problémy s vývojem (neschopnost se vzdělávat, navazovat partnerské vztahy atd).

Strach lze léčit

Protože je některým lidem nepříjemné chodit za doktory kvůli strachu, není známo, kolik lidí fobiemi trpí. Předpokládá se tak 1 z 18, ale může to být i více. Jisté je, že se strachem se dá pracovat. Existuje hned několik směrů psychologie, které se fobiemi zabývají a využívají různé metody léčby.

Psychoanalytici vycházející z Freudova učení se nejprve snaží rozklíčovat potlačované emoce, které byly příčinou vzniku fobie. Následně se snaží pacienta přimět k tomu, aby se takovým emocím postavil čelem a přijal je. Poté se musí se situací vyrovnat a tím odstranit zdroj strachu.

Lékaři a psychologové mohou pomoci. Důležité je nemít strach se strachu postavit a pomoc vyhledat dříve, než člověku znemožní žít běžný život.

Jiným způsobem, jak se zbavit strachu, je využití virtuální reality. Psychologové vystaví pacienta strachu skrze uměle vytvořené prostředí, takže aktéři mají pocit, že vše, co se děje je reálné. Jedince tak přímo vystaví konfrontaci se situací, která u něj budí strach (tzv. technika zaplavování) a nemá šanci uniknout. Tato metoda je prý účinnější než postupné přivykání.

Poslední aktualizace: 14. 01. 2019