8. místo v závodě 5 mil Brnem

1 minuta čtení

V sobotu jsem běžel další zajímavý závod. Letos již můj druhý závod v Brně a opět s kamarádem Petrem. Tentokrát noční běh o délce 5 mil (8,05 km) se startem ve 20:00. Trasa vedla přes Zelňák a nádvoří Staré i Nové radnice nahoru do Kasemat hradu Špilberk.

Celkem oba závody (5 a 10 mil) běžela necelá tisícovka běžců. Můj cíl byl běžet srdcem a urvat solidní umístění.

pred-startem

Start závodu 5/10 mil Brnem

Hned na startu jsem sprintoval k vedoucí skupince běžců a pořádně to napálil. První kilák jsem zaběhl v čase 3:40 a druhý nebyl o moc pomalejší. To rychlé tempo se mi trochu zle vrátilo po vyběhnutí do kopce, někde kolem 4. km. Trasa vedla křížem krážem hradem Špilberk a hodně mě potrápil běh přes stovky schodů na hradě. Běhání do schodů je samostatná běžecká kategorie, kterou nemám natrénovanou.

michal-hardyn-nocni-beh

Hned po startu jsem se zařadil do vedoucí skupinky

Seběhy docela umím, když se běželo ze Špilberku, pustil jsem to naplno a sbíral cenné vteřinky. Nebylo to zrovna bezpečné, protože se běželo za tmy a většina trasy vedla po dlažebních kostkách, na to člověk během závodu nesmí moc myslet. Druhá krize přišla na 6. km, kde jsem evidentně narazil na špatně poskládaný žaludek a nedostatek energie a pár vteřin jsem měl v hlavě černé myšlenky a bylo mi krutě zle. Hodně jsem se musel kousnout a trochu zpomalit. Ztratil jsem asi 3 pozice a pokračoval lehce zlomený přes další spoustu schodů a kopečků směrem k cíli.

Ani si nepamatuji, kdy jsem šel do cíle tak slabý, že jsem neměl sílu do finishe sprintovat. To se mi nestalo ani na maratonu. Nakonec jsem závod zvládl s celkem solidním časem 33:05, tj. tempo 4:07 min/km. Ve výsledku 8. místo v mé kategorii, takže spokojenost. Zajímavostí je, že v první osmičce jsem byl suveréně nejstaším. Mimochodem na prvním místě skončil o 13 let mladší atlet, který mě předběhl jen o 1:33 min. Výzva na příští rok? 🙂

vysledky-5-mil-brnem

Jak nejsem zvyklý běhat kopce a schody, zle dopadl žaludek a byl jsem v cíli celkem rozsekaný. Asi 10 minut jsem nebyl schopný reagovat na základní povely, celý večer mě bolelo břicho a druhý den jsem taky nebyl ve své kůži. To samozřejmě teď už nevadí, to k závodům patří. Člověk se musí umět kousnout. S odstupem času si stejně říkám, že jsem byl na sebe moc měkký a minimálně to sedmé místo jsem měl urvat. 🙂