Menu
Bitcoin – co to je, hodnota a historie

Bitcoin – co to je, hodnota a historie

Poslední aktualizace: 27. 09. 2017

12 minut čtení

V současné době čelí bankovní sektor velkému ohrožení ze strany bitcoinu a ostatních kryptoměn. Nebo je bitcoin jen hračičkou několika technologických nadšenců? Co to je bitcoin, jak se určuje jeho hodnota a jakou má historii?

Co je to bitcoin?

Bitcoin je deflační digitální měna založená na šifrování (neboli kryptoměna) a také revoluční platební systém, jehož počátky sahají až do roku 2008.

Důvod proč bitcoin vznikl je jednoduchý = představuje alternativu k ničím nekrytým inflačním penězům a zastaralému bankovnímu sektoru. Bitcoin totiž svými vlastnostmi splňuje hned několik podmínek dobře fungujících peněz:

  1. Dělitelnost – 1 bitcoin může být rozdělen až na 1 stomiliontinu – tato jednotka se nazývá Satoshi, podle tvůrce bitcoinu
  2. Přenositelnost – v době moderních dotykových telefonů můžeme mít bitcoiny v mobilní peněžence neustále u sebe

Hodnota bitcoinu

Pro mnohé uživatele spíš než platidlo představuje bitcoin zajímavou investiční příležitost. Pojďme si rozebrat, jak se vlastně určuje hodnota bitcoinu.

Podobně jako u obchodování na Forexu (obchodování s cizími měnami) je hodnota bitcoinu založena na poptávce po něm. Když to zjednodušíme, tak se na bitcoin vztahují stejné tržní mechanismy nabídky a poptávky, jako například na cenu televizorů.

Hodnota Bitcoinu od jeho počátku po současnost

Hodnota bitcoinu od jeho počátku po současnost

Když vzroste poptávka po bitcoinech, úměrně tomu vzroste kurz bitcoinu. Jaké faktory určují poptávku po bitcoinu?

Novinky ze světa a přístup vlád k bitcoinu

V historii se cena bitcoinu několikrát propadla vlivem zásahu vlád. Například při zákazu bitcoinu od čínské vlády klesla poptávka po bitcoinu.

Tento mechanismus funguje i opačně. Když Japonsko zaujalo kladný vztah k bitcoinu, tak v očích investoru budil bitcoin větší důvěru a poptávka po něm rostla a s ní rostly i kurzy.

Možnost platit bitcoinem na internetu i v reálném životě

Bitcoin budí větší důvěru, když investoři zjistí, že jím mohou zaplatit například na stránkách Microsoftu nebo v místním Subway.

Tržní kapitalizace bitcoinu

Zde platí jednoduché pravidlo = čím větší tržní kapitalizace, tím větší má hodnotu 1 bitcoin. Jakýkoliv nákup bitcoinu přispěje ke zvýšení kurzu a naopak prodej přispěje ke snížení kurzu.

Technologie ostatních kryptoměn

Kromě bitcoinu existuje také mnoho dalších kryptoměn – tzv. altcoinů (alternativních kryptoměn). Ty jsou v dnešní době investičním fenoménem a přináší na poli kryptoměn mnoho technologických inovací jako plnou anonymitu nebo tzv. smart contracts.

Jednou možná přijde den, kdy bitcoin již nebude moci technologicky konkurovat novým inovativním altcoinům. Potom se pravděpodobně investoři od bitcoinu odkloní, cena spadne a naroste cena jiných altcoinů.

Porovnání české koruny a bitcoinu

Další nesporné výhody si ukážeme na příkladu porovnání české koruny vs. bitcoinu. Začněme od procesu vydávání nových peněz.

Českou korunu emituje ČNB. Kdo emituje bitcoiny? Každý uživatel co má doma počítač může emitovat bitcoiny pomocí těžebního softwaru, který je volně dostupný ke stažení. Uživatel, co se podílí na procesu těžby bitcoinu se nazývá těžař.

Kolik Českých korun může ČNB emitovat? Neomezeně. A kolik mohou těžaři vytěžit bitcoinů? Bitcoin vychází z matematiky, algoritmus implementovaný ve zdrojovém kódu bitcoinu určuje konečný počet bitcoinu – tj. 21 miliónů.

Nakládání s penězi a s bitcoiny

Jakým způsobem peníze ukládáme a jak s nimi uskutečňujeme transakce? V případě české koruny úspory nejčastěji ukládáme na účty třetích stran, to znamená na bankovní účty. A banku potřebujeme i tehdy, když chceme tyto uložené peníze někomu poslat.

U bitcoinu třetí strany nepotřebujeme. Veškeré transakce probíhají přes velkou sdílenou účetní knihu, které se říká blockchain. Ta funguje na principu peer-to-peer sítě (klient-klient, více zde), kde neexistuje žádná centrální autorita.

Existence velké účetní knihy blockchainu přináší hned několik výhod. Bitcoin nemůže nikdo zakázat, padělat, kontrolovat ani nijak jinak ovlivnit. Také transakce jsou provedeny většinou velmi rychle a poplatky jsou minimální.

Peněženky pro ukládání bitcoinů jsou v blockchainu zaregistrovány a registrace je anonymní a zdarma. To jsou důvody, proč ve srovnání s běžnou fiat měnou má bitcoin nesporné výhody.

Proč bitcoin vůbec vznikl?

Datuje se rok 2008, ve světě zuří finanční krize a centrální banky se snaží tuto krizi zmírnit, ututlat a ti nejsebevědomější z nejsebevědomějších dokonce užívají slovo “vyřešit”.

Mnozí ekonomové se domnívají, že krize je způsobena nefunkčním peněžním systémem, kdy centrální banky emitují ničím nekryté peníze, jak se jim zrovna hodí.

Historie Bitcoinu

A v této nejisté době představil uživatel pod přezdívkou Satoshi Nakamoto na e-mailové konferenci světu plán, jak změnit tento zastaralý finanční systém. Ukázal lidem, jak velkou roli v cestě za svobodou budou hrát informační technologie.

Tento plán Satoshi pojmenoval bitcoin. Nedlouho po konferenci uveřejnil Satoshi na stránce bitcoin.org kompletní dokumentaci (white paper) ke kryptoměně, kterou nazval bitcoin. Navazoval tak částečně na předchozí koncepty Bit gold a b-money.

Počátky bitcoinu

Kurz na začátku roku 2009: 0 USD
V počátku bitcoin zajímal pouze malou skupinku lidí, skládající se většinou z programátorů orientujících se na kryptografii. A i ti se na bitcoin dívali spíše jako na úžasný matematický algoritmus, než na technologii, která by jednou mohla změnit svět.

V lednu roku 2009 se tedy rozjela bitcoinová síť, ve které Satoshi vytěžil první blok. Tento první blok je známý jako genesis blok a Satoshi za něj obdržel odměnu 50 bitcoinů. Devět dnů poté proběhla první památná transakce mezi Satoshim a programátorem Halem Finneym.

Pro bitcoin bylo nesmírně důležité, že už první rok se kolem bitcoinu dokázala shromáždit poměrně početná vývojářská skupina, která dodnes tvoří stabilní komunitní jádro.

Rok 2010 – rok investorů a technologických nadšenců

Kurz na začátku roku: 0.06 USD
V průběhu roku 2010 se o bitcoin poprvé začala zajímat FBI a v tuto dobu Satoshi kompletně zmizel z internetu, zdrojové kódy předal Gavinu Andersonovi a už nikdy nikdo o něm neslyšel.

Za tuto dobu Satoshi údajně vytěžil přes 1 milion bitcoinů – zajímavostí je, že z bitcoin peněženky, kde jsou tyto bitcoiny uloženy, neodešla ani jediná transakce. To znamená, že se tyto bitcoiny stále nacházejí na té původní adrese.

Někteří lidé (ač jich bylo velmi málo) začali v bitcoinu vidět zajímavou investiční příležitost. To je důvod, proč byla v únoru 2010 založena první bitcoinová burza jménem Bitcoin Market.

Na tuto burzu v červenci navázala burza Mt.Gox, která v pozdějších letech velmi ovlivnila vývoj bitconu. V prosinci Čech Marek “slush” Palatinus spustil první těžební pool.

Bitcoin Pizza Day

Samozřejmě bylo příjemné se dívat na rostoucí zájem o bitcoin ze strany investorů a matematických nadšenců. Pořád se o bitcoinu nesmýšlelo jako o možné alternativě k penězům.

Ke změně smyšlení došlo v době, kdy si uživatel Laszlo koupil za 10.000 bitcoinů (v současném kurzu 45 milionů dolarů) dvě pizzy od firmy Papa John´s. To zaujalo i nematematickou část komunity a zájem o bitcoin začal růst.

Rok 2011 – první velký boom bitcoinu

Kurz na začátku roku: 0.29 USD
O dva měsíce později v únoru 2011 dosáhl bitcoin parity s dolarem. V tomto období Ross Ulbricht založil první darknetové tržiště zvané Silk Road, kde se jako platební měna používal právě bitcoin.

Na Silk Road se prodávaly drogy i zbraně a kvůli Silk Roadu se bitcoinu začalo říkat Měna drogových dealerů. Založení Silk Roadu provázel enormní vzrůst zájmu o bitcoin, který vyvrcholil v červnu kurzem 32 dolarů za 1 bitcoin. O týden později se bitcoin propadl pod hranici 10 dolarů.

V tomto období poklesu byla také hacknutá burza Mt.Gox, bitcoinová síť byla ochromena útokem spočívající v posílání stovek tisíc transakcí falešných bitcoinů, takže reálné transakce vůbec neprobíhaly.
Silk road - darknet market

V tuto dobu pomohla pomalu upadajícímu bitcoinu stránka WikiLeaks, která kvůli zrušení svých bankovních účtů začala přijímat dary v bitcoinech. Také byl založen BitPay – první poskytovatel bitcoinových platebních služeb.

Lidé v bitcoinu začali vidět i něco jiného než jen možnost, jak si na internetu koupit drogy nebo prát špinavé peníze. Začali chápat, že bitcoin může sloužit i jako prostředek pomoci mnoha utlačovaným organizacím či jednotlivcům, které se znelíbily vládě. Začali chápat, že bitcoin může pomoci na cestě ke svobodě.

Zájem české komunity o bitcoin dokládá i listopadová bitcoinová konference v Paralelní Polis v Praze. Češi vždy byli velkými nadšencemi, co se kryptoměn týče – zde můžeme zmínit fenomén v podobě těžebního poolu Marka Palatinuse.

Rok 2012 – rok obhajování bezpečnosti bitcoinu

Kurz na začátku roku: 6 USD
Na začátku roku 2012 bitcoin postihla další rána, když ze serveru Linode bylo ukradeno přes 46.000 bitcoinů. Podobné útoky podrývající legitimitu a bezpečnost bitcoinu pokračovaly, bitcoinová vývojářská komunita se musela zaměřit hlavně na bezpečnostní stránku bitcoinu.

Co se technické stránky týče – na konci roku 2012 přišel první halving day – těžaři za vytěžený blok již nedostanou odměnu 50 bitcoinů, nýbrž pouze 25 bitcoinů.

WordPress – internetový redakční systém, na kterém například běží tato stránka hardyn.cz, začal přijímat platby v bitcoinech.

Rok 2013 – bitcoin uchovatel hodnoty, rozvoj altcoinů

Kurz na začátku roku: 14 USD
Nedotknutelnost vlastnictví bitcoinu krásně ilustrovala na začátku roku 2013 Kyperská krize, kdy se majitelé vkladů na Kypru nemohli dostat ke svým úsporám. Mnoho uživatelů si raději zvolilo měnu bitcoin, kterou jim nikdo vzít ani zamrazit nemohl. V průběhu této krize se hodnota bitcoinu zdvojnásobila – ze 44 USD na 88 USD.

V půlce roku 2013 byl zatčen a odsouzen na doživotí Ross Ulbricht, zakladatel do té doby největšího darknetového tržiště Silk Road. Také mu bylo zabaveno přes 25.000 bitcoinů, které byly následně v aukci rozprodány.

Vlády zřejmě očekávaly, že tento krok v rámci Války proti drogám povede k vymizení darknetových tržišť. Stal se ovšem naprostý opak a po krachu Silk Roadu se na darknetu vynořilo hned několik nových tržišť, kde se obchodovalo s podobnými komoditami jako na Silk Roadu.

O bitcoin se začalo zajímat např. Německo, které začalo danit příjmy z Bitcoinu, pokud byl bitcoin držen méně než 1 rok. Sen o neregulované měně v oficiálních kruzích se začal pomalu a jistě rozpadat.

V říjnu byl v Kanadě spuštěn historicky první bitcoinový bankomat (Bitcoin ATM).
O měsíc později se během pouhých 30 dnů dokázal bitcoin vyšvihnout z kurzu 100 USD na kurz 1.200 USD.

Důvodů růstu kurzu bylo hned několik – People’s bank of China dala zelenou obchodu s kryptoměnami. Toho využila hlavně burza BTC China, která začala kupovat bitcoiny ve velkém a tržní kapitalizace bitcoinu poprvé v historii překročila hranici 10 miliard dolarů. Také byl spuštěn Silk Road 2.0 a bitcoin začali přijímat i lokální obchodníci nebo restaurace.

Pád bitcoinu na přelomu roku 2013

Pád bitcoinu na přelomu roku 2013

Tento nárůst ceny, tržní kapitalizace a popularity bitcoinu rozjel první velký boom alternativních kryptoměn altcoinů, který pokračuje dodnes. Také byly spuštěny první crowdfundingové kampaně zvané ICO (initial coin offerings), při kterých se sbírají peníze na určitý projekt či start-up právě prostřednictvím vydávání nových kryptoměn.

V prosinci 2013 čínská vláda svou politiku otočila o 180 stupňů – prohlásila, že bitcoin není měnou a zakázala jakékoliv čínské finanční instituci obchodovat s bitcoinem, což znamenalo propad až na 600 USD.

K bližšímu pochopení vlivu Číny na kurz bitcoinu by bylo vhodné poznamenat, že v této době probíhala velká část transakcí právě v Číně.

Rok 2014 – rok vzestupů i pádů

Kurz na začátku roku: 830 USD

Po této čínské aféře přišel rok 2014, ve kterém Bitcoin čelil dosavadně největší krizi, jakou kdy zažil. V únoru 2014 se pozastavilo obchodování na do té doby největší burze na světě Mt. Gox, kde se odehrávalo přes 70 % všech bitcoinových transakcí. O týden později Mt. Gox vyhlásil krach, při kterém burza ztratila přes 700 tisíc bitcoinů.

Při krachu burzy Mt. Gox mnoho lidí přišlo o své celoživotní úspory

Tato nešťastná událost, která byla způsobená nerozumností majitelů Mt. Gox, znamenala pro bitcoin velký problém – mainstream se na něm smlsl a komunita musela tvrdě obhajovat bezpečnost bitcoinu i kryptoměn obecně.

Rok 2014 byl také rokem regulátorů z nejrůznějších zemí světa:

  1. Čína zrušila účty několika velkým čínským burzám.
  2. V USA od roku 2014 potřebují subjekty operující s bitcoiny licenci.

Naštěstí ne všechny státy zaujaly cenzorský přístup – např. Japonsko prohlásilo, že bude vždy zemí, která je bitcoinu příznivě nakloněná.

Jak se ze začátku roku mohlo zdát, že rok 2014 je pro bitcoin rokem krizovým, tak naštěstí v druhé polovině roku se vše začalo pomalu, ale jistě obracet k lepšímu. V užší společnosti se rozjela debata, zda-li by nenašla blockchainová technologie či jakákoliv jiná open-source platforma využití například v administraci, registračních systémech nebo v databázích.

Podporovat bitcoin začal také PayPal, který podepsal smlouvu s BitPayem a Coinbase (kryptoměnová burza). A co víc, Bill Gates prohlásil: „Technologie bitcoinu je budoucnost!“ Následně Microsoft, spolu s dalšími organizacemi jako např. Wikipedia, začali přijímat bitcoiny.

Tip: Přes tento odkaz na Coinbase získáte vstupní bonus 10 USD od Coinbase při nákupu za alespoň 100 USD/EUR.

Rok 2015 – bitcoin se začíná prosazovat v mainstreamové ekonomice

Kurz na začátku roku: 285 USD
Enthuziasmus naštěstí Microsoftu nevyprchal. Zanedlouho v roce 2015 spustili nový cloudový projekt založený na blockchainu nazvaný Microsoft Azure.

V této době se velmi rychle rozrůstala bitcoinová komunita a poptávka po bitcoinu rostla také. Navíc se o bitcoinu začalo psát i v mainstreamových ekonomických periodicích – jednou se bitcoin dokonce objevil na hlavní stránce The Economist.
The Economist - Bitcoin

A společně s růstem poptávky rostl počet transakcí učiněných v bitcoinové P2P sítí. To mělo za následek delší čekací dobu na vyřízení transakce a hlavně vyšší poplatky za provedení transakce.

Rozjela se debata o zvětšení velikosti bloku (na 2 MB nebo 4 MB), aby jeden blok mohl pojmout více transakcí zároveň – tím pádem by se urychlilo zpracování transakcí a čekací doba.

Bohužel se komunita nemohla dohodnout na jednotném řešení tohoto problému a tak debata pokračovala ještě další 2 roky.

Rok 2016 – pomalý nepřetžitý růst bitcoinového kurzu

Kurz na začátku roku: 430 USD
V roce 2016 začala společnost Steam přijímat platby za videohry a jiný obsah v bitcoinech. Také v Argentině začali řidiči Uberu poté, co jim banky zmrazily účty, přijímat platby v bitcoinech.

Co se týče regulací, američtí regulátoři prohlásili bitcoin a ostatní kryptoměny za komoditu. Naopak bitcoinu nakloněné Japonsko vydalo prohlášení, že bitcoin může fungovat podobně, jako ostatní měny.
Přijetí Bitcoinu v Číně, Japonsku, atd...

Také proběhl jeden z největších útoků na bitcoinové burzy vůbec – z burzy BitFinex zmizelo přes 120 tisíc bitcoinů (v té době přes 60 miliónů dolarů).

Z technické stránky přišel druhý Halving day – odměna za vytěžený blok byla od nynějška stanovena na 12,5 bitcoinů. Bitcoinová síť byla stále přehlcená, transakce pomalé a řešení v nedohlednu.

Rok 2017 – hard-fork bitcoinu, obrovský boom kryptoměn

Kurz na začátku roku: 980 USD
Na začátku roku hodnota bitcoinu znovu po třech letech překonala hranici 1.000 USD. Co se týče situace v Čechách, tak v Paralelní Polis již rok běžely pravidelné Bitcoin Meetupy a Alza či Subway přijímají platby v bitcoinech.

V Srpnu také proběhl dlouho očekávaný update SegWit, který aspoň částečně vyřešil pomalé zpracování transakcí. Při tomto updatu se odtrhla z původního blockchainu nová větev a vznikla nová měna Bitcoin Cash. Kvůli tomuto odtržení mluvíme o SegWit jako o tzv. “hard-forku”.

Několik dní po SegWitu bitcoin překročil hodnotu 3.000 USD a o týden později dosáhl hodnoty 4.400 USD. V září dosáhl zatím svého maxima 5.000 USD. Nyní se kurz bitcoinu pohybuje okolo 3.500 USD.

A co bude dál?

Do zorného pole vlád, technologických nadšenců i investorů se už bitcoin dostat dokázal. Teď už zbývá jen úkol nejtěžší – ukázat světu a hlavně široké veřejnosti, že bitcoinu i ostatním měnám lze důvěřovat.

Pokud se tento nelehký úkol podaří bitcoinové komunitě splnit, tak právě sledujeme začátek velké změny finančního sektoru, jak ho v současné době známe.

Našli jste chybu?