Daňová evidence

5 minut čtení

Daňová evidence je název možné varianty vedení účetnictví. Jedná se o výrazně zjednodušenou formu, která byla dříve označována jako jednoduché účetnictví. Slouží ke stanovení základu daně a následně pro výpočet daně z příjmů fyzických osob. Jaké jsou konkrétní podmínky pro daňovou evidenci?

Daňová evidence je určena pro všechny podnikající fyzické osoby, které nejsou účetní jednotkou, nevedou tedy podvojné účetnictví a výdaje nevykazují paušálně, tedy procentem z příjmů.

Daňovou evidenci nemohou vést:

• právnické osoby se sídlem na území České republiky,
• fyzické osoby zapsány jako podnikatelé v obchodním rejstříku,
• fyzické osoby s obratem v předchozím kalendářním roce vyšším než 25 milionů korun.

Z toho vyplývá, že se daňová evidence hodí především pro menší podnikatele (fyzické osoby), kteří nejsou zapsáni v obchodním rejstříku a jejich obrat nedosahuje zmíněné výše.

Vedení daňové evidence pro tyto osoby však není podmínkou. Jestliže z nějakého důvodu raději zvolí podvojné účetnictví, neporušují tím žádná pravidla nebo dokonce zákony.

Jak daňová evidence vypadá?

Vzor daňové evidence prakticky neexistuje. Zákon udává, co má obsahovat, co z ní má být patrné, nespecifikuje už ale její formu. Každý podnikatel, který si daňovou evidenci zvolí, tak má poměrně dost možností, jakým způsobem ji vést.

Lze si zvolit jednoduché využití Excelu nebo jiného tabulkového procesoru, ručně vedený deník, a nebo o něco sofistikovanější formu v podobě specializovaného počítačového softwaru.

Praktičnost systému záleží především na objemu evidovaných dokladů. Důležité je, aby podnikatel zvolil takový systém, ve kterém by se dokázal bez větších obtíží kdykoliv zorientovat.

Co eviduje daňová evidence?

Prostřednictvím daňové evidence se finančnímu úřadu prokazuje, že daňové příjmy a výdaje podnikatele uvedené v daňovém přiznání odpovídají skutečnosti. Proto je potřeba se držet některých podmínek, které vyplývají ze zákona o dani z příjmů.

Konkrétně se jedná o členění daňové evidence, a to následovně na dvě kategorie:

• informace o příjmech a výdajích,
• informace o majetku a závazcích.

Zákonným požadavkem je, aby peněžní evidence příjmů a výdajů byla oddělena od evidence majetku a závazků.

Příjmy a výdaje

Povinností podnikatele v oblasti evidence příjmů a výdajů je jejich rozdělení na ty, které ovlivňují základ daně (označované jako daňové), a ty, které základ daně neovlivňují. 

Příklady daňových a nedaňových příjmů a výdajů:

• daňové příjmy – tržby, přijaté zálohy,
• nedaňové příjmy – osobní vklady, dotace, úvěry,
• daňové výdaje – mzdy, sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců, provozní režie, zaplacené zálohy, nákup materiálu, bankovní poplatky,
• nedaňové výdaje – splátky úvěru, nákup dlouhodobého majetku, odvod DPH, dary.

Příjmy a výdaje, které mají daňovou účinnost, je nutné vždy doložit příslušným daňovým dokladem. Doklady by měly být řádně očíslované a doporučuje se je chronologicky řadit podle data.

Do evidence příjmů a výdajů se počítají jak hotovostní platby, tak i platby skrze bankovní účet. Jejich rozlišení se ovšem pro účely daňové evidence nepožaduje. Mnoho podnikatelů však hotovostní a bezhotovostní peněžní operace stejně rozlišuje pro své vlastní účely.

Základem daně je potom rozdíl mezi příjmy a výdaji, které jsou daňově účinné.

Evidence majetku a závazků

Další potřebnou evidencí je ta, do které patří majetek a veškeré závazky. Přesná forma není opět zákonem o dani z příjmů stanovena, nicméně je potřeba se držet zvláštních právních předpisů o účetnictví, aby došlo ke správnému obsahovému vymezení složek majetku:

• evidence závazků – jedná se o evidenci peněžních nebo nepeněžních částek, které podnikatel dluží jinému subjektu,
• evidence pohledávek – jedná se o jakýkoliv dluh, který podnikateli dluží jiný subjekt,
• evidence majetku – jedná se o evidenci rozlišující dlouhodobý a drobný majetek.

Drobný majetek představuje hmotný majetek, jehož doba použitelnosti převyšuje 1 rok a jeho cena není vyšší než 40 000 korun. Evidence drobného majetku opět není povinná, ale pro potřeby podnikatele svůj význam má.

Dlouhodobý majetek tvoří takový majetek, který se nespotřebovává jednorázově, ale opotřebovává se postupně. Rozděluje se na:

• hmotný – cena je vyšší než 40 000 korun,
• nehmotný – se vstupní cenou vyšší než 60 000 korun.

Podnikatelé dále mohou vést speciální knihy zásob, mezd, popř. podle potřeby detailnější evidenci majetku.

Pro plátce DPH daňová evidence znamená, že by měl vést také evidenci k DPH. V případě, kdy knihy pohledávek a závazků neobsahují také nepřímé daně, je dobré si vytvořit knihu i pro sledování těchto daní. Vhodné je vést také evidenci karet časového rozlišení či zákonných rezerv.

Inventarizace

Vedení daňové evidence pro podnikatele znamená také povinnou inventarizaci. V rámci ní se provádí zjištění skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků.

Inventarizace probíhá minimálně jednou ročně k poslednímu dni zdaňovacího období. O výsledku se provádí zápis a případný rozdíl upravuje základ daně. Zápis o inventarizaci je nutné archivovat po stejnou dobu jako ostatní daňovou evidenci.

Archivace

Lhůta pro uchování daňových dokladů v daňové evidenci se řídí zákonem o dani z příjmů. Daň v tomto případě nemůže být doměřena po uplynutí lhůty 3 let.

Lhůta začíná dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového přiznání, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové přiznání.

Plátci DPH se pak musí řídit zákonem o dani z přidané hodnoty. Ten stanovuje, že doklady, které se přidané hodnoty týkají, je nutné archivovat po dobu minimálně 10 let od konce zdaňovacího období. Po celou dobu doklady byly musí být neporušené a čitelné.

Daňová evidence a prodej pozemku

V případě daňové evidence se každý podnikatel může rozhodnout, zda pozemek zařadí nebo nezařadí do svého obchodního majetku. Následné povinnosti se totiž liší.

Prodej pozemku, který je zahrnutý do obchodního majetku, se daní jako příjmy z podnikání a jiné samostatné činnosti. Ze zisku z prodeje pozemku zahrnutého v obchodním majetku se odvádí sociální a zdravotní pojištění.

Prodej pozemku nezahrnutého v obchodním majetku se daní jako příjem z ostatních příjmů a tyto zisky nevstupují do vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění.

Snadná komunikace s finanční správou

Ministerstvo financí provozuje tzv. daňový portál, který slouží všem, kteří platí daně. Kromě množství potřebných informací i o novinkách v oblasti výběru daní lze prostřednictvím daňového portálu podat daňové přiznání. Využít ho pochopitelně mohou i ti, kteří vedou daňovou evidenci.

Kromě této možnosti je pravděpodobně většině podnikatelů znám vztah daňového portálu a elektronické evidence tržeb. Pro poplatníky daňový portál nabízí dvě hlavní služby. Na základě žádosti poskytuje autentizační údaje do EET a následně umožňuje samotné přihlášení.

Poslední aktualizace: 03. 02. 2019