Menu
Kryptoměny – základní principy, investice

Kryptoměny – základní principy, investice

6 minut čtení

V souvislosti s kryptoměnovým boomem se stále více lidí ptá: co to jsou ty kryptoměny? Jak fungují a jak je můžu získat? Není to jedna velká bublina, která zanedlouho splaskne?

To je důvod, proč jsme připravili články, které se pokusí objasnit jednotlivé otázky týkající se světa kryptoměn. Pokud jste jedni z těch, kteří se mají zájem dozvědět něco nového o kryptoměnách, rádi vám v tomto snažení pomůžeme.

Základní princip

Zjednodušeně je kryptoměna digitální měnou. To znamená, že existuje pouze ve virtuálním světě a nelze ji hmotně vlastnit. Podstatou fungování kryptoměny je šifrování, které zároveň zaručuje bezpečí uživatelů.

Nejznámější kryptoměnou je bitcoin. Nové digitální mince u kryptoměny vydávají uživatelé sítě, kteří se nazývají těžaři a zabývají se procesem těžby kryptoměny. V případě bitcoinu se jedná o problematiku, jak těžit bitcoin.

Vydávání nových bitcoinů podléhá matematickému výpočtu, který nelze obejít – je technicky nemožné vydat jen tak sám od sebe 20 000 nových mincí. Proto je nemožné padělat kryptoměnu nebo ji jiným způsobem znehodnotit.

Těžaři kromě vydávání nových mincí zajišťují i průběh transakcí. Těžařů je mnoho, každá transakce se potvrzuje několikrát a je nemožné zakázat, kontrolovat či jinak regulovat tok peněz v kryptoměně. Ve světě kryptoměn jsou si všichni rovni.

Nyní se pojďme na kryptoměny podívat podrobněji. Kryptoměna je měna na kryptografickém neboli šifrovaném základě, která k fungování používá peer-to-peer síť (P2P). To znamená, že kryptoměna je plně decentralizovaná.

Termín decentralizace vyjadřuje, že nikdo nemá nad kryptoměnou speciální pravomoce, všichni jsou si zde rovni. Výhodou je nepotřebnost prostředníka v podobě banky, jak tomu je u tradičních finančních transakcí. Kryptoměna nemůže být regulována ani kontrolována státem, či jakoukoliv jinou institucí.

Blockchain – mozek kryptoměny

Pojďmě se blíže podívat ještě na P2P sítě. To je takový typ počítačové sítě, ve které spolu komunikují přímo jednotliví klienti, tzn. není potřeba prostředník, příkladem je torrent. Fungování této decentralizované sítě je založeno na technologii jménem blockchain – řetěz složený z bloků.

Peer-to-peer síť

Praktické fungování blockchainu si popíšeme na následujícím praktickém příkladě: Uživatel A chce poslat 1 bitcoin uživateli B.

První proběhne od uživatele A požadavek na odeslání transakce na P2P síť, která se skládá z počítačů, kterým se říká uzly (anglicky node).

Síť potvrdí transakci pomocí výpočtu složitého matematického algoritmu a potvrzená transakce společně s dalšími transakcemi (které posílají ostatní uživatelé sítě) vytvoří v síti jeden blok.

Tento blok se následně naváže na poslední blok v blockchainu a už nikdo nemůže s tímto blokem hýbat, ani ho odstranit. Jinými slovy můžeme říci, že se vytváří nepřetržitý řetěz (chain) bloků. Podobně jako u reálného řetězu nemůžeme odstranit oko, které se nachází uprostřed řetězu, tak u blockchainu nemůžeme odstranit bloky nacházející se v blockchainu.

Poté co celý proces proběhne je transakce kompletní a uživatel B přijme od uživatele A požadovaný 1 Bitcoin. Na převod bitcoinu z jedné bitcoin peněženky do druhé bitcoin peněženky stačí pouhé zapsání této události (transakce) do blockchainového řetězce.

Blockchain - princip

Pokud bychom měli vzít blockchain více teoreticky – blockchain je distrubovaná decentralizovaná databáze, kterou si v reálu můžeme představit jako velkou sdílenou účetní knihu. V této knize jsou chronologicky zaznamenány veškeré transakce (=neboli bloky), které s danou kryptoměnou byly provedeny. Tím pádem všichni klienti určité P2P sítě (tzn. klienti určité kryptoměny, např. Bitcoinu) sdílejí jedinečnou databázi – blockchain.

Kdykoliv budeme chtít obchodovat s určitou kryptoměnou a stáhneme si příslušný software, vzájemně s ním se nám stáhne i kopie blockchainu příslušné měny. Každá měna má svůj vlastní jediný blockchain, který se neustále aktualizuje a přibývají v něm nové bloky.

To znamená, že když prodáváte nebo kupujete kryptoměnu, tak blockchain je nutný k zaznamenávání transakce. Pomocí vzájemně sdílející se databáze se lehce zabrání podvodům – útočník by musel vlastnit nadpoloviční výkon celé sítě, aby mohl bloky v blockchainu změnit.

Celou blockchainovou databázi můžeme vidět např. na stránkách blockchain.info.

Některé kryptoměny (například IOTA) používají místo blockchainu protokol Tangle.

Kryptoměna – hlavní přednosti

Kromě výhody decentralizace – tzn. nepotřebnosti prostředníka v podobě banky, přináší kryptoměny i další výhody – jedna z nich pramení přímo z vlastnosti blockchainu a to transparentnost, jelikož můžeme vidět veškeré transakce, které v síti proběhly.

Z decentralizovanosti pramení další výhoda – žádná transakce nemůže být odmítnuta, stornována ani nijak zrušena. Proto na rozdíl od tradičního finančního systému nemusíme u kryptoměn řešit problémy, kdy banka zakáže posílat peníze na jiný účet nebo dokonce zakáže si z účtu vybírat peníze. Další výhodou je, že za provedenou transakci se platí velmi malý nebo dokonce žádný poplatek.

Co se historie kryptoměn týče – první kryptoměnou a zároveň kryptoměnou, která později nastartovala boom, který pokračuje dodnes, byl Bitcoin (spuštěn v roce 2009 – více o historii Bitcoinu).

V současné době je situace již úplně někde jinde než byla u zrodu Bitcoinu – máme přes 2000 různých kryptoměn. Mezi nejznámější a nejpopulárnější kryptoměny, kromě Bitcoinu, patří:

Podvodné kryptoměny:

  • OneCoin – jedná se o podvod, rozhodně není doporučeno do OneCoinu investovat

Tržní kapitalizace všech kryptoměn se v současné době (říjen 2018) nachází na 210 miliardách dolarů a stále roste. Pro srovnání – na konci května 2017 měly kryptoměny tržní kapitalizaci 87 miliard dolarů.

Vývoj ukazuje, že zájem o kryptoměny roste. Zájem je napříč všemi státy. Za zmínku stojí také obrovský zájem o kryptoměny v zemích s nestabilní měnou – například ve Venezuele, kde zuří hyperinflace, čím dál více lidí ukládá své úspory do Bitcoinu.

Kde bezpečně kupovat kryptoměny

Nejjednodušší a nejbezpečnější způsob nákupu kryptoměn je použít kryptoměnové burzy. Registrace bývá jednoduchá, někdy ale větší burzy vyžadují zaslání dokumentů pro ověření. Díky kryptoměnovým burzám může mít člověk přehled nad hodnotou různých kryptoměn a objevit kryptoměny nové. Mezi nejpoužívánější kryptoměnové burzy patří:

  • Coinbasedoporučena pro úplné začátečníky
  • Coinmate – jako jedna z mála umožňuje nákup kryptoměn českými korunami
  • Cryptopia – vyniká především počtem malých a neznámých kryptoměn k obchodování
  • Kraken
  • Coinbase Pro – v minulosti zvaná GDAX – zaměřená na pokročilejší obchodníky
  • Binance – velmi bezpečná kryptoburza
  • Bittrex – patří k nejpoužívanějším burzám
  • Bitstamp – jedna z nejstarších kryptoburz
  • Bitfinex – zaměřena na zkušenější obchodníky
  • Poloniex
  • Směnárna Simplecoin – nejstarší česká směnárna
  • Směnárna Easycoin – zde možnost koupit Bitcoin i hotově

Ke sledování kurzů a k vytváření vlastních portfolií lze také použít mobilní aplikace. Nejznámější aplikací na Android je aplikace Delta, zatímco na iOS se jedná o aplikace Crypto Pro.

Je důležité nezapomenout, že i příjmy z kryptoměn podléhají danění.

Potenciál kryptoměn

Ne náhodou se o Bitcoin a další kryptoměny začaly zajímat vlády a centrální banky.
Často se aktuální stav kryptoměn přirovnává k počátkům internetu – kryptoměny mají podobně jako internet potenciál změnit současné uspořádání světa a my všichni máme tu příležitost to sledovat od samého začátku.

Kryptoměny představují určitou hrozbu pro zastaralý finanční systém, který vydává ničím nekryté peníze a pomocí toho kontroluje ekonomiku. Mezi funkce ohrožující tradiční finanční systém patří absence nutnosti prostředníka nebo nemožnost kontrolovat platby.

Bitcoinová platba

Samotná technologie bitcoinu a jiných kryptoměn regulovat nejde. Jde regulovat místa, kde se s kryptoměnami platí (Alza, Subway, atd.). To by s největší pravděpodobností znamenalo pokles poptávky po kryptoměnách – tzn. zastavení či spomalení kryptoměnového boomu.

Zůstává otázkou do budoucna, jaký přístup zaujmou vlády jednotlivých zemí a jak se s případnou regulací velkého rozsahu dokážou uživatelé kryptoměn vyrovnat.

Poslední aktualizace: 27. 10. 2018

Našli jste chybu?