Menu

Maraton finisher!

3 minuty čtení

Navazu na muj predchozi clanek o vyroci 1 roku od zacatku behani, i kdyz realne jsem behal asi 10 mesicu, protoze 2 mesice jsem mel zraneni. V nedeli jsem vybehl na svuj prvni maraton a sepisu par postrehu. Jeste predtim bych chtel podekovat vsem, kteri me pred, po nebo behem zavodu podporili.

Processed with Rookie

Organizace byla opet perfektni, jako u vsech zavodu poradanych RunCzech. Mene se mi uz libilo, jak zase trochu narostla komercionalizace zavodu. Se startovnim cislem jsem obdrzel kila ruznych letaku a katalogu od sponzoru – desitky ruznych tiskovin. Pro cip a startovni cislo jsem musel na konec haly v maratonskem Expu na prazskem Vystavisti, kde cesta vedla pres obrovsky pavilon plny sponzoru a ruznych komercnich prezentaci. Sponzorum se asi libilo, ze kazdy ucastnik maratonu musel projit kolem jejich stanku, ja z toho byl nadseny mene.

Jeste pred zavodem jsem si uvedomil jednu dulezitou vec – 42 km je vazne hodne! Predstavte si, kam az se dostanete, kdyz vyrazite z domu na cestu dlouhou 42 km? To je vzdalenost, jako jsem se spolecne s dalsimi tisici borci chystal ubehnout.

Zavod zacinal na Staromestskem namesti a pokracoval pres Manesuv most na Malostranske namesti a Karluv most – nadhera! V prubehu zavodu byla rada doplnkovych atrakci, jako ruzne kapely, DJs, roztleskavacky, moderatori, podpora od lidi kolem trati, atd. Podobne zazitky jsem popisoval u podzimniho vecerniho zavodu v Praze. Tohle je moc pekne zazit.

Od startu zavodu jsem drzel s minimalni odchylkou cas 5:00 na kilometr, coz byl muj cil a je to pro me takovy docela pohodovy cas, napriklad pro pulmaraton bych zvolil ostrejsi tempo. Citil jsem se dobre a vse slo snadno az do 25. kilometru, to jsem zacal malicko zpomalovat, i kdyz zatim nic dramatickeho. Lehce pred 30. kilometrem prisla behem vteriny prvni lehci krize. Dochazela mi energie, zacal jsem do sebe soukat cukry. Uz od zacatku zavodu jsem se obcerstvoval na kazde obcerstvovacce a od 30. kilometru jsem o poradny kus zvysil porce. Misto 1 kousku bananu a par dousku iontaku/vody, jsem zacal co 2 kilometry jist a pit vse, co bylo k dispozici – 2-3 kusy bananu, k tomu 2 velke kelimky iontaku a kdyz byla kostka cukru, hodil jsem ji do sebe taky + jsem mel hroznovy cukr sebou v kapse a ten jsem taky stridave jedl. Obcerstvovacek bylo hodne, to se poradatelum povedlo.

Od 36. kilometru uz jsem byl uprimne docela „mimo“. Hodne to bolelo. Chytaly me krece do lytek a do prstu na prave noze. Byl jsem bez zasob energie. Citil jsem, ze si saham na same dno mych aktualnich fyzickych sil. Zacal boj mezi hlavou a nohami. Ocima jsem vyhlizel cedule s oznacenim kilometru a informace o obcerstvovackach. To byly zachytne body, ke kterym se ma hlava upinala. Kdyz cedule ukazala 300 metru do obcerstvovacky, bylo to asi nejdelsich 300 metru, co jsem kdy bezel. Poslednich 5 km navic foukal protivitr a na trati bylo hned nekolik kopecku, ktere vam berou dalsi fyzicke i psychicke sily.

Byl jsem rozhodnuty bojovat a i kdybych se mel do cile doplazit, nevzdal bych to. Nakonec to nebylo potreba a tech poslednich 5 km jsem ubehl. Prumerny cas v zaveru zavodu nebyl moc pekny, ale o to neslo. Podobne na tom byla vetsina ostatnich borcu, kteri take byli na hranici svych sil.

Zajimave bylo dobehnuti – zazil jsem uplne nove pocity, i kdyz nebyly prijemne. Chytaly me dalsi krece, ale mohl jsem jsem pomalicku chodit. Plouzil jsem se a mel jsem potiz najit rodinu, ktera me prisla podporit. Byl jsem lehce dezorientovany. V cili bylo videt nekolik lidi, jak se valeji s krecemi, to nebyl prijemny pohled. Nebyl jsem uplne fit, ale pomalicku se to zlepsovalo. Nohy budou bolet jeste asi par dni, to neni prekvapeni. Pro pristi maraton zvazuji kompresni podkolenky. Rada borcu je mela a muzou asi pomoci na krece v lytkach.

Dalsi vec, co me v cili prekvapila, tak byl stav zaludku. Nebylo mi moc dobre od zaludku. Kamarad rikal, ze z te hromady iontaku ma obvykle jeste tak 2-3 dny po zavode rozhozene traveni. Tim me sice moc neuklidnil, ale alespon vim, na co se pripravit.

Maraton je strasne zajimavy beh a kazdemu bych ho na zaklade sve zkusenosti doporucil. Osobne si nemyslim, ze je telu nejak prospesne behat podobne narocne zavody nejak hodne casto, ale je uzasny osahat si obcas uplne dno svych fyzickych sil. Neda se to uplne popsat, to se musi zazit.

Celkovy cas na muj prvni maraton myslim celkem slusny. Kdyz jsem byl na maratonskem Expu pro cip a cislo, ptali se me na tip na muj finalni cas (nejaka soutez) a netrefil jsem se jen o 40 vterin. Takze plan mi docela solidne vysel, asi trenink z prace, kde taky rad plnim plany na 100%. 🙂

Za 14 dni bezim v Karlovych Varech svuj terpve druhy pulmaraton. Jsem zvedavy, o kolik jsem se zlepsil proti vykonu z lonskeho zari, kdy jsem bezel pulmaraton v Usti.

PS. Pokud te zajima vysledny cas meho prvniho maratonu, muzes jej najit na webu RunCzech.

Poslední aktualizace: 12. 05. 2014