Nejlepší uchazeči o práci jsou ti pasivní. A na LinkedIn je nenajdete

2 minuty čtení

Pasivní kandidáti jsou ti, kteří si práci sami aktivně nevyhledávají. Nenavštěvují pravidelně pracovní portály nebo jiná místa s inzercemi. Naopak je můžete oslovit například kampaněmi přes sociální sítě, kde se tráví obvykle dost času. Tihle pasivní kandidáti jsou zároveň v práci a v týmu těmi nejkvalitnějšími.

Řeknu vám proč:

  • jsou věrní – dlouho vydrží na jedné pozici, mají třeba jen jednu pracovní zkušenost (oproti lidem, kteří každý 1–3 roky mění práci)
  • třeba ani nemají vytvořené pěkné CV a přitom jsou mimořádně šikovní
  • nemají CV, protože jejich prioritou není chodit po pohovorech a pořád spekulovat, kde a jak získají o trošku více…

Z mého pohledu to jsou skvělí a také klíčoví lidé. Takové člověk spíše nenajde na job boardech (typu jobs.cz), které jsou známé právě velkou mírou lidí, kteří si vybírají zaměstnavatele podle toho, jak se jim hodí do CV a s tím úmyslem obcházejí pohovory.

Podobně pasovní kandidáty špatně zastihnete přes nevyžádané zprávy tolik oblíbené personalisty na LinkedIn. Je třeba pro jejich oslovení a získání podniknout více aktivních kroků – vytvářet příběh firmy, postupně je oslovovat (třeba i nepřímo) a oni dříve nebo později zareagují.

Co dělat pro oslovení pasivních kandidátů?

Oslovení těchto pasivních kandidátů je jedním z důvodů, proč je potřeba budovat brand zaměstnavatele (employer brand). Je to vlastně podobné jako hledání zákazníků do firmy. Tam je často také potřeba vytvářet příběh, budovat brand. Dneska už se tak nábor a HR stále více přibližuje klasickému marketingu.

K oslovení pasivních kandidátů využíváme podobně jako ostatní firmy kampaně na internetu. Nejlépe nám funguje Facebook a Instagram. Jsou to totiž místa, kde tráví lidé nejvíce času – velké množství hodin každý týden. To je rozdíl od LinkedIn, kde lidi stráví pár minut měsíčně.

Zde už dříve zmíněná ukázka kampaní na Facebooku od firem působících na tuzemském trhu.

V jednom z minulých článků jsem psal, že podle našich výsledků a dat z kampaní jsou pro pasivní kandidáty nejdůležitější 3 atributy: firemní kultura a tým, pracovní podmínky v kanceláři a možnost osobního růstu a učení se nových věcí. Nejsou to takové ty klasické tisíckrát opakované nabídky typu stravenky, příspěvek na penzijko nebo nabídka sick days.

Uvedené nejdůležitější 3 atributy můžeme skvěle komunikovat na jednotlivých pracovních profilech firem na VímVíc, kde se pomocí fotek, videa a textu pasivní kandidáti dozví více než z pracovního inzerátu.

Jaké jsou vaše zkušenosti s pasivními kandidáty?

  • blaznivy_ajtak

    Mě trošku dostal ten popis kvalitního kandidáta – „nemění práci za 1-3 roky“, „nechodí na pohovory, kde by mu přidali“, „nemá dobře sepsané CV“. Je to trošku jak popis naivky, který se na pracovním trhu vůbec neorientuje 😉 Jako nic proti ničemu, že takové lidi vyhledáváš, já když si chci dát opravit auto, tak taky hledám nejlevnějšího a nejspolehlivějšího automechanika 🙂

    Mám přesně takového kamaráda, a je teď po letech z korporátu úplně nešťastný, protože právě nemá ty zkušenosti s mnoha firmami, neumí v tom chodit, a nechá si „srát na hlavu“. Jeho loajalita k firmě ho kariérně zdržuje v růstu.

    Já osobně právě měním ty práce v rozmezí 1-3 roky, ladím CV, chodím na pohovory, a platově jsem se dostal na hezké prachy, za totální pohodičku v práci. A právě těmi změnami jsem si udělal široký rozhled a získal mnoho zkušeností, které zužitkovávám v korporátu. Takže za mě „být tvůj ideální zaměstnanec“ není pro zaměstnance výhodné 😉

    • Dekuji za komentare. Clanek je psany z pohledu zamestnavatele. Tj. jak najit loajalni zamestnance, mezi ktere podle tveho popisu asi nepatris… 🙂

      • blaznivy_ajtak

        Hele s tou loajalitou je to těžké, je to na zaměstnavateli, jestli chce platit konkurenceschopnou mzdu, rozvíjet tvé dovednosti, nebo tě jenom vyšťavit.

        Můj aktuální zaměstnavatel mi platí asi o 5.000 Kč / měsíčně méně, než kolik bych si byl schopen dojednat u konkurence. Jsem u něj, protože je tam pohodička, a nevadí mu, když třeba na měsíc odjedu do Asie – což je zrovna u zaměstnavatelů v mém oboru vyjímečný přístup. Proto jsem i mnoho konkurenčních nabídek odmítl, a že jich mám, …

        Ona je totiž i otázka, jak ty jako zaměstnavatel jsi loajální ke svým zaměstnancům. Pokud čekáš pouze jednostranné ústupky, tak opravdu se nikdy na nic jiného než tým 20ti letých juniorů nezmůžeš, protože nikdo schopný u tebe pracovat nebude…

        • Václav Macůrek

          Ale jistě, dokáži pro své oddělení, myslím tím pacienty/klienty i kolegy a nadřízené, udělat spoustu „ptákovin“, jako například jet do práce na kole a počkat na příjezd toho, kdo po mě má převzít službu (jako jsem to dělal v DDP Samopše) nebo koupit drobnosti pro zlepšení chodu oddělení (jako to dělám teď v VFN), ale nesmím mít pocit, že toho někdo až zneužívá nebo že si toho neváží.

          A také, jsem již několikrát práci změnil, z různých důvodů (neplnění závazků ze strany zaměstnavatele, ve zkušební době, ze zdravotních důvodů), ale i tak se počítám za toho, kteří by raději zůstali u jednoho zaměstnavatele, kdyby to bylo možné. Proto teď změním jen pracoviště v rámci VFN.



Štítky článku: | | |