Panická ataka – co to je a jak ji zvládnout?

3 minuty čtení

Někteří ji zažívají pravidelně, u někoho se objeví jen jednou za život nebo také nikdy. Pro panickou ataku je charakteristický intenzivní strach, katastrofické myšlenky, pocit na omdlení nebo obava z udušení. Jak překonat panické ataky?

Dle odborníků zažije alespoň jeden záchvat paniky více než čtvrtina lidí. Je typickým projevem panické poruchy, ale může se objevit i u těch, kteří touto duševní poruchou netrpí. Lidé s panickou poruchou však zažijí nejeden záchvat úzkosti. Jak se s tím vyrovnat a uklidnit se?

Co to je panická porucha?

Panická porucha patří mezi poměrně častá duševní onemocnění. Je velmi nepříjemná, ale neohrožuje na životě. Typické jsou pro ni panické ataky – opakované záchvaty intenzivního strachu, které přicházejí bez varování a zjevné příčiny. Trvají většinou pár minut, které se ale mohou zdát jako celé hodiny. Návaly silné úzkosti jsou časté také například u syndromu vyhoření.

Lidé trpící panickou poruchou obvykle žijí v neustálé tenzi a očekávání další ataky, což jejich příchod mnohdy urychluje. Dostávají se do takzvaného bludného kruhu úzkosti, kdy strach z dalšího záchvatu vyvolá takové napětí, že ataka skutečně zasáhne. To pak zase přiživí obavy ze záchvatu a tak dále.

Velmi nápomocná pro lidi trpící touto poruchou je kniha Panická porucha a jak ji zvládat, jejímž autorem je český psychiatr a psychoterapeut Ján Praško. Obsahuje mimo jiné užitečné tipy na relaxační techniky, které zbavují svalového napětí a pomohou zbavit se úzkosti.

Eliminovat stres je důležité jak pro psychické, tak pro fyzické zdraví. Mezi důsledky dlouhodobého stresu patří také například celkově snížená obranyschopnost, překyselení organismu nebo kožní problémy.

Příčiny nejsou jasné

Na příčinách panické ataky, potažmo panické poruchy, se odborníci neshodují. Názory se různí napříč jednotlivými psychologickými přístupy.

Behaviorální teorie například tvrdí, že se jedná o naučené chování. Fyzické příznaky, které jsou projevem stresové reakce (např. silné bušení srdce), daný člověk interpretuje jako vysoce ohrožující, čímž se stresová reakce zesiluje a vygraduje až k panické atace.

Dle zástupců jiných přístupů jde o chybné složení chemických látek v mozku. To pak ovlivňuje celkový psychický stav a k panickým atakám mohou být někteří lidé náchylnější.

Další skupina odborníků je zase přesvědčena, že schopnost odolávat stresu a sklony k častým obavám jsou dány výchovou. Na vině může být například ztráta pocitu bezpečí v dětství či příliš úzkostná výchova rodičů.

Jaké jsou příznaky panické ataky?

Prožívání panické ataky je individuální a její příznaky se tedy mohou u každého trochu lišit. Mezi obecné fyzické příznaky se však řadí:

• bušení srdce
• pocení
• hyperventilace
• brnění prstů a končetin
• nemožnost se nadechnout
• pocit na omdlení
• pocit rozostřeného vidění

Psychické příznaky zahrnují například:

• pocit intenzivního strachu a hrůzy
• nervozita
• katastrofické myšlenky
• obava ze ztráty kontroly
• strach o život, případně ze zešílení

Panická ataka – první pomoc

Je těžké zachovat chladnou hlavu, když přijde panická ataka. Co dělat? Ve chvíli kdy člověk cítí, že se ozývá známý pocit příchozího záchvatu, pomůže odvést myšlenky jinam. Dobrým způsobem je si například v duchu začít zpívat a pokusit se co nejvíce soustředit na slova písničky. Nebo se přimět myslet na něco pozitivního a vybavit si například zážitky z dovolené u moře.

Pokud již ataka nastala, je nutné mít na paměti, že se nejedná o nic nebezpečného a nepříjemné pocity za pár minut přejdou. Intenzivní bušení srdce je vyvoláno pouze stresovou reakcí a není to příznak začínajícího infarktu.

Brnění různých částí těla lze předejít klidným dýcháním. Hyberventilace neboli zrychlené dýchání je tím, co mravenčení končetin (hlavně rukou a prstů) způsobuje. Ačkoliv se může zdát, že se plicím nedostává tolik kyslíku, kolik potřebují, jde jen o pocit a udušení nehrozí. Zklidnit dech lze například dýcháním do papírového sáčku.

Pokud by však brnění rukou dlouhou dobu nepřecházelo, je vhodné kontaktovat lékaře, může se totiž jednat o syndrom karpálního tunelu.

Možností je také mít u sebe benzodiazepiny a prášek si v případě záchvatu vzít. Mělo by to však být krajním řešením, protože jsou vysoce návykové.

Úplně nejlepším řešením je samozřejmě panickým záchvatům předcházet s pomocí psychiatra, který navrhne psychoterapii nebo léčbu antidepresivy, popřípadě obojí. Také pravidelná relaxace zlepší celkový psychický stav a k atakám nebude docházet tak často.

Poslední aktualizace: 11. 11. 2018