Povinná maturita z matematiky

4 minuty čtení

Zavedení povinné maturity z matematiky je strašákem studentů středních škol a gymnázií. Zvládnou zkoušku dospělosti i přesto, že tento předmět není nijak oblíbený? Budou na ni dostatečně připraveni? 

Od kdy je povinná maturita z matematiky?

V současné době studenti maturují povinně z českého jazyka a dalšího předmětu, který si mohou volit (cizí jazyk nebo matematika). Po zavedení povinné státní maturity z matematiky se bude maturovat ze všech tří předmětů.

Vyzkoušet by novou formu měli jako první studenti gymnázií v roce 2021 a o rok později ostatní státní obory. Výjimku budou mít studenti uměleckých, zdravotnických a sociálních oborů, kteří matematiku povinně mít nebudou.

Maturita z matematiky bude mít jasnou hranici splnění, a pokud ji student nezvládne, žádné odvolání mu nepomůže. Co se stane s těmi, kteří povinnou zkoušku z matematiky nezvládnou? Zůstanou nám neúplní středoškoláci?

Kolik studentů si vybírá matematiku a jaká je úspěšnost?

Matematika nebo cizí jazyk? Není překvapením, že drtivě vládne cizí jazyk. Matematiku si podle CERMATU v roce 2018 zvolilo jen 23,4 % maturujících. Z toho celkem 23 % studentů, jež si předmět vybrali dobrovolně, zkoušku nezvládlo. Otázkou je, zda za to může špatná výuka, nepřipravenost studentů nebo špatně nastavené zkoušky.

Jak to asi bude vypadat, až tento předmět nebude volbou, ale povinností? Touto otázkou se zabývá mnoho odborníků, ministři i vláda. Neudělat maturitu (a následně třeba ani reparát) je pro studenta i rodiče obrovský stres.

Aby nedošlo k tragickému propadu studentů, musí se nastolit změny. Řada odborníků by přitom raději povinnou státní maturitu z matematiky úplně zrušila nebo alespoň posunula, aby se dalo zapracovat na její přípravě.

Co dělat, aby studenti hromadně neskončili bez vzdělání?

Vláda rozhodovala o různých požadavcích, jako např. aby byla tato maturita uspíšena, anebo ji naopak nezavádět pro všechny obory. Neprošlo ale ani jedno.O čem se ale ještě možná bude uvažovat je rozdělení zkoušky na 2 úrovně, aby její obtížnost nebyla tak plochá. Jedna úroveň by byla pro ty, kteří se matematikou budou zabývat i v dalším studiu, druhá úroveň by byla pro ty, kterých se tento předmět už týkat nebude, ale přesto by si měli osvojit znalosti pro běžný život.

Diskutuje se o změně rámcových vzdělávacích programů (dříve osnovy). Dost se ale liší názory na to, jakým způsobem změny provést tak, aby vedly k úspěšnému složení zkoušek. Zda rozšířit penzum znalostí, které by měl student mít v hlavě, nebo hlavně naučit studenty vyhledávat a pracovat s tím, co umí. Ideálně najít zlatou střední cestu.

Změna „osnov“ ale není to jediné, co je potřeba před uvedením maturit v praxi připravit. Klíčovou roli hraje i motivace studentů a styl výuky učitelů. A to se zřejmě za tak krátkou dobu nezmění. Přístup učitele k výuce a samotnému studentovi je často největším kamenem úrazu.

Děti, které ztratily chuť k matematice „biflováním vzorců“ a pravidel, které nikdy nepochopily, budou mít se zkouškou z maturity zřejmě největší problém.

Proč právě povinná maturita z matematiky?

Zavedením státních maturit se docílilo objektivního srovnání úrovně škol. Důvodem přidání povinné maturity z matematiky je mimo jiné zamezení přístupu na střední školy dětem, které na to nemají.

Někteří hejtmani si myslí, že tím tak přivedou část studentů z maturitních škol na učiliště, kam se běžně hlásí méně zájemců. Různé kraje dokonce lákají žáky k přihlášení na učiliště různými stipendii.

Otázkou je, zda zavedení státní maturity z matematiky nevytlačí studenty na obory, které dělat nechtějí. Přeci jen se jedná o jednu zkoušku, pokud u ní student neuspěje, uzavře se mu možnost (a možná i motivace) ke studiu toho, co by ho bavilo a naplňovalo. Aktuálně se na maturitní obory hlásí až tři čtvrtiny žáků. Dá se říci, že studentů učilišť a řemesel zbývá jen hrstka.

Dalším důvodem zavedení maturity měla být možnost považovat maturitu jako vstupenku na vysokou školu. To ale zatím neprošlo. Ministr školství Robert Plaga řekl, že by se školství mohlo do budoucna inspirovat anglosaským systémem.

Vysoké školy tam přihlížejí k hodnocení studenta u maturity a na různý typ školy pak mohou vstoupit podle získaných bodů. V praxi by to pak mohlo fungovat tak, že by studenti, kteří např. získali více než 850 bodů z 1000 mohli na ČVUT nastoupit bez přijímaček.

Do první státní maturity z matematiky zbývají necelé 3 roky. Můžeme se jen domnívat, zda se studenti nové státní zkoušce přizpůsobí a propad z tohoto předmětu třeba nebude tak velký, jak se očekává.

Nová podoba maturitní zkoušky se ještě stále diskutuje a je velkým tématem pro všechny, kterých se dotýká. Jisté ale je, že by se matematika měla vysvětlovat a učit tak, aby maturanti pochopili, že jde o zásadní předmět. Měli by se naučit matematiku pro běžný život – aby rozuměli úkonům v bance, uzavírání hypoték, výpočtům přídavků nebo třeba uměli kalkulovat s penězi tak, aby se nedostali do dluhů.

Koneckonců byla by obrovská škoda, kdyby kvůli neúspěšné státní maturitě z matematiky studenti ztratili možnost stát se třeba výbornými učiteli českého jazyka nebo angličtiny.

Poslední aktualizace: 04. 12. 2018