Menu
Výpovědní lhůta a nemocenská ve výpovědní lhůtě

Výpovědní lhůta a nemocenská ve výpovědní lhůtě

Poslední aktualizace: 22. 06. 2018

4 minuty čtení

Jak je to s výpovědní lhůtou při pracovní neschopnosti a pobíráním nemocenské ve výpovědní lhůtě? Výpovědní lhůta činí podle zákona nejméně dva měsíce a jsou výjimky, které mění dobu výpovědní lhůty. Je možné si vzít dovolenou v době výpovědní lhůty? 

Zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce

Oddíl 1 § 51: Byla-li daná výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce

Výpovědní lhůta z pracovního poměru

Podle zákoníku práce výpovědní doba musí být stejná ze strany zaměstnavatele i zaměstnance. Činí nejméně dva měsíce. Smí být prodloužena jen smlouvou mezi dotyčným zaměstnancem a zaměstnavatelem v písemné formě.

Zákon výpovědní dobu vykládá přesně a to: „Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce.“

To znamená, že pokud je dána výpověď 28. srpna, započne výpovědní lhůta 1. zářím. Standardní dvouměsíční výpovědní lhůta bude tak končit 31. říjnem.

Výpovědní doba je občas sice pro zaměstnance překážkou při změně zaměstnání, ale důvod je opodstatněný. Kdyby neexistovala výpovědní lhůta, firma se může dostat do problémů, které ohrožují další její zaměstnance a závazky.

Konkrétněji – účetní podá výpověď, pro firmu velmi důležitý pracovník. Pokud by účetní skončil ihned, zaměstnancům nemá kdo spočítat výplatu a může to způsobit značné problémy. Za pár dní se těžko najde kvalifikovaná náhrada za tak potřebnou osobu. Díky dvouměsíční výpovědní lhůtě má zaměstnavatel dva měsíce na hledání náhrady.

K okamžité výpovědi ze strany zaměstnance může dojít při následujících okolnostech:

  • zaměstnanec byl shledán neschopným na základě lékařského posudku dále vykonávat svou práci
  • zaměstnavatel nevyplatil mzdu, její náhradu nebo její část, do 15 dnů od její splatnosti

V těchto případech dvouměsíční výpovědní lhůta nenabývá působení.

Výjimky dané zákonem

I. Přechod pracovněprávních vztahů nebo výkonu práv (§ 51 a)

Jedná se tu o situaci, kdy pozici jednoho zaměstnavatele střídá jiný (nový) zaměstnavatel. Pracovní poměr skončí den před nabytím účinnosti přechodu práv na nového zaměstnavatele.

II. Ochranná doba (§ 53 odst. 2)

Pokud zaměstnavatel dá výpověď zaměstnanci v ochranné době, výpovědní lhůta běží až po skončení ochranné doby – lze to nazvat jako uvolnění zákonem.

Ochranná doba zahrnuje:

  • výkon vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení
  • případ, kdy zaměstnankyně je těhotná
  • čerpání mateřské a rodičovské dovolené
  • zaměstnanec pravidelně pracující v noci je uznán lékařským posudkem jako dočasně nezpůsobilý pro noční práci

III. Okamžité zrušení pracovního poměru (§54 písm. c)

Zahrnuje případ, kdy zaměstnanec hrubě porušil své pracovní povinnosti a zaměstnavatel si nadále nepřeje pracovníka zaměstnávat.

IV. Hromadné propouštění (§63)

U hromadného propouštění výpovědní lhůta začne, jakmile se písemná zpráva (dopis od zaměstnavatele) dostane na příslušný úřad práce podle místa činnosti zaměstnavatele.

Pracovní neschopnost a nemoc ve výpovědní lhůtě

Dle zákoníku práce nemůže zaměstnanec během nemocenské dostat výpověď pro nadbytečnost nebo ze zdravotních důvodů. To neplatí pro výpověď při porušení pracovní kázně a dalších důvodů uvedené v zákoníku práce.

Pokud zaměstnance postihne nemoc ve výpovědní lhůtě dostává se do tzv. ochranné doby. Častým dotazem bývá, zda se výpovědní lhůta v době nemoci prodlužuje? Tuto otázku v právu řeší právě zmíněná ochranná doba. Pokud je zaměstnanec pod nějakou z ochranných dob, zaměstnavatel mu nemůže dát výpověď.

To znamená, že zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci výpověď, pokud jej zastihla nemoc ve výpovědní lhůtě.

Nemocenská ve výpovědní lhůtě ale neplatí v případě, kdy si zaměstnanec tuto neschopnost úmyslně přivodil, nebo vznikla následkem opilosti či užíváním návykových látek.

Pracovní neschopnost a výpovědní doba

Fungování v praxi ukáže následující příklad.

Paní Eva chce podat výpověď, bojí se ovšem, že ji zaměstnanec nebude chtít pustit dříve. Potřebuje zjistit, jak to bude vypadat, když podá výpověď a zůstala by na nemocenské ve výpovědní lhůtě. Poběží jí dvouměsíční výpovědní lhůta?

Pokud je paní Eva na nemocenské ve výpovědní lhůtě, výpovědní lhůta ji poběží standardně, jako kdyby paní Eva chodila zbylé měsíce do práce. Nemocenská výpovědní lhůtu neprodlužuje. Lhůta běží také v pracovní neschopnosti.

Dovolená ve výpovědní lhůtě

Častým dotazem zaměstnanců je, jak čerpat ve výpovědní lhůtě dovolenou. A jsou tu i jiné případy, kdy se řeší dovolená ve výpovědi. Co bude s dovolenou, kterou zaměstnanec nevyužil a plánuje svůj pracovní poměr ukončit? Bude mu proplacena, nebo bude moct si ji vybrat ve výpovědní době?

Je možné si ji vybrat, záleží ale na zaměstnavateli a rozvrhu dovolené. Pokud zaměstnanci dovolená zbyla a sám zaměstnavatel ji ještě nerozepsal, má zaměstnanec nárok si ji rozvrhnout sám. Když zaměstnavatel nemůže v tomto ohledu vyhovět, zejména protože by to vůči ostatním zaměstnancům nebylo fér časově a nevycházelo by to, v tom případě je na něm zaměstnanci dovolenou vyplatit.

Dovolená se vyplácí až po úplném skončení pracovního poměru. Doba, neboli dny dovolené, které zaměstnanci zbudou se odvíjí na odpracované době v daném kalendářním roce. To znamení, že pokud chce zaměstnanec v lednu podávat výpověď, nedostane proplaceno 25 dní dovolené. Dochází ke krácení poměrovou částí.

Našli jste chybu?